Náš šéfik
Zbývá mi tu poslední nedodělaný článek týkající se Španělska. Měl se týkat jedné jediné osoby,
a to našeho teplého šéfika Yondela, který s námi pracoval jako animátor.
Bohužel jsem ten článek nedopsala, protože nějak po příjezdu do ČR nebyl čas.
Teď už se ve mně nehromadí ten vztek, co předtím, tak se obávám, že už to nebude mít takovou
šťávu. Ale zase je mi líto to nezveřejnit, protože jeho manýry je škoda si nechat pro sebe, i
když naživo je to stokrát lepší (nebo spíš horší). Je to vskutku zlý a škodolibý článek, tak
snad to budete brát s humorem a vžijete se do mé kůže plné vzteku :)
- Byl to gay. Teď si všichni myslíte, že jsem zaujatá proti homosexuálům nebo jiným minoritním skupinám. Já osobně proti gayům nic nemám. Ale tohle nebyl ledajaký gay… Když potkáte klasického gaye, je prostě zženštělý, ať už jakýmkoliv způsobem. Tohle ale byla ta nejhorší pipinka, jakou jste mohli potkat…a to prostě nechceš!
- To, že miloval sám sebe, byla jen jedna z jeho příšerných vlastností. Ok, každý má sebevědomí, jaké má. A bohužel jsou i tací, kteří se mají rádi trochu více, než je zdrávo. Ale proč sakra to musí dávat všem tak okatě najevo a skoro nám to cpát, jak je krásnej? Nás to vážně nezajímá! Nebyl to škareda, ale o té vnitřní kráse bych dost pochybovala…
Jakmile prošel
kolem zrcadla, nemohl ze sebe spustit oči! Začal si upravovat ty svoje
dvoumilimetrové poloplešaté vlasy a začal se tak hloupě a sladce uculovat, že
se nám chtělo s Káťou zvracet. Nedej bože, když jsme se převlékali do
kostýmů na nějaké večerní představení. Začal si brát holčičí paruky a oblečení.
To mi ještě přijde normální - každý gay si tohle podle mě chce vyzkoušet. Ale nemyslím si, že každý u toho dělá takový
ksichty jako on. Chtěl, abychom ho v tom fotili, natáčeli, a hlavně –
chtěl, abychom se smáli tomu, jak je úžasný a vtipný pokaždé, když udělal
nějaký cukrblik. ON fakt vtipný nebyl. A když už po vás chce za hodinu
třicátý úsměv a přikývnutí, jakože je fakt cute a cool, je vám už docela zle.
Když jsme se
koukali na nějaké video nebo fotky, kde jsme byli jako skupina animátorů, tak
vykřikl: „LOOK!“ – A ukázal prstem na sebe. A my jsme se museli začít smát,
jakože je fakt úžasnej! A on se tomu samozřejmě z nás smál nejvíc.
Fotka, kde já
tancovala s dětmi minidisco a on stál úplně v vzadu a jen čuměl (normálka, málokdy něco dělal). Skoro na té fotce nebyl vidět, měl tam jen kousek
těla a hlavy. Ale hádejte, co na fotce bylo nejvtipnější? Jasně, že on!
A další
podobné historky na tohle téma… jako třeba ke konci sezóny, kde se dělala videa na památku
z našich představení. A Yondel chtěl vidět jen ty, kde je zabraný on.
- Kdyby úžasnej byl, neřeknu ani slovo. Ale byl to línej vyčůránek, který pracoval, jen když kolem šel ředitel nebo manažer hotelu. V praxi to vypadalo tak, že jsme třeba hráli s lidmi z hotelu bingo, a on tam jen seděl, pokuřoval, ale jakmile uviděl procházet se manažera okolo hotelu, byl schopný nám vyrvat mikrofon z ruky. Začal to za nás říkat a nám dal jen mikrofon, když potřeboval, abychom to přeložili do češtiny. Tím pádem to vypadalo, že my děláme prd a on všechno :D
- Nejvíce jsme na něm milovaly s Káťou taky to, že jsme něco vymyslely, a on se s tím začal chlubit, jak když to vymyslel a ještě na sebe dokázal přitom být i pyšný. Taky bych to chtěla umět! On s jeho IQ by nebyl schopný vymyslet nic, maximálně něco kopíroval a považoval to za svůj nápad, a když něco vymyslel, větší trapárnu jste nezažili…
- Byl celkově hrozně inteligentní. Nebo spíš on (a myslím, že byl jediný, kdo si to myslel) se prezentoval jako nejvíc inteligentní muž vesmíru a dával to všem kolem najevo. Nejvíc bylo to, když povýšeně prohlásil, že ich heiβe znamená my name, kdybychom to náhodou nevěděly. Německými znalostmi sice moc neoplývám, ale tohle fakt musí vědět skoro každej, kdo se někdy německy učil. Říkal, že německy umí ein bischen (trochu). Co jsme si tak s Káťou všimly, dal dohromady deset německých slovíček. Když se hrálo BINGO, tak nejlepší bylo jeho 55, což říkal jako: fünf-fünf-fünfzig. Němci se okamžitě začali tlemit a on se tomu začal taky smát, jakože to takhle řekl schválně. Někdy došlo i k tomu, že mu Němci vůbec nerozuměli, co za číslo vyhlašoval. Když to bylo asi čtvrté číslo za hru, začínali být už celkem nervní, ale za boha nás k tomu mikrofonu nechtěl pustit, protože momentálně na sebe byl pyšný a byl v drajvu. Vždyť to byl přece on, kdo uměl německy! Jak malej fracek, kterej se s tebou tahá o mikrofón…
- Svou vysokou inteligenci nám dokazoval taky tím, že nevěděl, která je levá, a která pravá. V soutěži, kde musel vysvětlovat pravidla a ukazovat pravou a levou stranu, to dělal tak, že se nás pokaždé před tou soutěží zeptal, která strana je která. A potom to stejně ukazoval na diváky špatně. And guess what? No opět se začal smát, jakože to udělal schválně. Hehehe to je ale srandička buznička!
- Tvrdil o sobě, že mluví dobře anglicky. Docela nás bavil, ne že ne. Jednou jsme takhle jeli s nim v autě, jedeme na silnici a jemu tam skočí náhle červená. Rychle zabrzdí a u toho zakřičí: „ /čet/ !“ My se s Káťou na sebe nejdřív nechápavě podíváme a pak pochopíme, že to mělo bejt asi SHIT, tak se mu začneme smát a on si myslí, že řekl hroznou hlášku, a začne se smát taky… good joke, bro!
- Měl i jiná oblíbená slovíčka jako šůding (takhle říkal shooting) a frázi Whatever! řekl vždycky v naprosto blbym kontextu a říkal místo toho whenever. To nám taky celkem trvalo, než jsme pochopily, co tím vlastně chce říct. Ale pak si zvyknete… On je přeci skoro jako rodilý mluvčí. Akorát opakoval pár vět pořád dokolečka. Vystačil si s tím na moderování celého večera. Takže si umíte představit, jakou úroveň to asi mělo a co si lidi o našem animátorství mnohdy mysleli.
- Jednou, když se ostříhal z pěti milimetrů na dva, jsem ho asi půl hodiny v práci musela fotit ze všech stran. Pak ty fotky chodil ukazovat celému personálu a hrozně se tomu smál. Jak vtipózní!
- Jednou mě napadlo, udělat stejně trapnej vtip jako on, a jestli se tomu začne smát. Bylo divný, že když jsem to udělala já nebo Káťa, už mu to vtipný nepřišlo.
- A něco trochu podobného: Vtip o Kátě je fakt hrozně vtipnej (que broma, hehehe) a nemůžeš se nesmát… ale vtip o něm? ---> Nebuď trapná, Káťo, to fakt není vtipný! (no broma)
- Další důkaz o jeho inteligenci: bavil se tím, že když ho třeba Káťa něčím v autě naštvala, začal jí a mě říkat, jak schválně prudce zabrzdí a Káťa proletí oknem. A čekal, že se tomu budeme smát!
- Dobré také bylo, když mně i Kátě začal před svým přítelem dávat pusu na tvář na dobrou noc (fakt charakter!), i když to předtím nikdy nedělal.
- Několikrát jsem přemýšlela, jak asi bude fungovat ten jejich homosexuální vztah. Kdo zaskakuje jakou roli a tak. Tipovala jsem ho na hroznou ženu, ale mýlila jsem se! Hrál před tím svým beachboyem stejnýho chytráka jako před námi, akorát jeho přítelíček mu to evidentně žral, jelikož měl asi ještě nižší IQ než Yondel. Hrozně nás před ním poučoval, dělal z nás blbky a cejtil se tak strašně důležitě, jesus.
Takže asi tak nějak jsme milovaly
našeho šéfika. Nevim, jestli to v tom článku vyznělo tak „vtipně“, jak to
doopravdy bylo, ale věřte, že nám se chvílema fakt smát nechtělo, když jsme s ním
musely být několik hodin denně. Svůj vztek jsme si vybíjely třeba tak, že když jsme
přejížděli s ním do druhého hotelu. Celou dobu jsme se bavily česky na
jeho účet. Nedokážete si představit, jakou to přináší úlevu, když ten člověk
sedí vedle vás a vy mu můžete nadávat a pomlouvat ho. Pak je vám mnohem líp!
Ale ještě líp mi bylo, když jsem věděla, že je to poslední den, který
s ním trávím v práci...
1 komentářů
dobrej blog libi se mi peknej klaro deehappy.. teda honza od jarci (moji mati)
OdpovědětVymazat