Češtino-angličtino-španělština a jiné jazyko-národy

Jak už jsem psala, bylo tu hodně nezapomenutelných chvílí, ať už v dobrém či ve špatném slova smyslu. Jedna z věcí, na které jsem si hrozně zvykla za ten rok, a u které vím, že mi bude asi nejvíc chybět je angličtina. Nejenom, že jsem zdegenerovaná a i když mi pořád nepřijde, že bych angličtinu uměla perfektně, je všude kolem mě. A když říkám všude, tím myslím opravdu všude. Včetně mých myšlenek. Až se tomu musím občas smát. Prostě jsem začala přemýšlet v angličtině. Ne vždycky, ale stává se mi to dost často. Někdy mi prostě přijde trefnější použít nějakou frázi v angličtině. Nebo některá slova a věty mě napadnou první v angličtině. Ne, že bych si na to v češtině nevzpomněla, ale na jazyk mi bohužel (?) v některých případech jde anglická slovní zásoba. Myslím, že ti, co někdy podstoupili něco podobného mi dají za pravdu :)



Degenerace

Takže pro ty, kteří si to moc nedokážou představit: Vypadá to asi tak, že když se bavíme s Káťou a jinými českými animátorkami, tak používáme občas věty typu: „Prosím tě, podej mi ten necklace.“ (necklace = věnec) ; „Heleď, tak jděte napřed, a my vás s holkama joineme na pláži.“ (join = připojit se) ; „Shareneme se o pití.“ (share = rozdělit se).
A vlastně nejenom anglická slova vkládáme do českých vět. Naše oblíbená věta je taky – „Vyměnila si cartelly?“ (cartel –plakát) -> musíme totiž každý den měnit plakáty, které mají upoutávat hosty na večerní program.
Potom jsem ještě zdegenerovaná trochu jinym způsobem. A to takovým, že sice mluvím česky, ale česky to nezní, protože to něco jako doslovný překlad z angličtiny :D Abych uvedla nějaký příklad… Tak třeba kolikrát neřeknu jdu si dát sprchu, ale řeknu, jdu si vzít sprchu. Protože v angličtině se prostě říká take a shower (=vzít si sprchu). Nebo „napište na papír“ občas vyměním za „položte na papír“...atak. Ale co už, hlavně, že si mezi sebou rozumíme...que pasa nada.



Angličtina

Tím ale netvrdím, že se tu má angličtina zlepšila. Možná trochu, ale opravdu mi k tomu tady nepomohli lidé okolo, spíš já sama. S hosty se bavíme převážně anglicky, ale málokdo z hostů umí o dost líp anglicky než my, abychom se mohli nějak přiučit. Většinou to bývají jen Angláni a potom celkem i nějací Němci. Troufám si tvrdit, že umím anglicky i o dost líp než manažer těchhle hotelů, cheche, to jsem ale borka! :) Personál neumí vůbec, nebo se bavíme stylem španělsko-anglickým, což je docela nebezpečné a pak přichází už fáze velmi těžké degradace. Angličtina našeho bosse je dost tragická, tudíž když mu něco nutně potřebuji vysvětlit, musím co nejjednodušeji. Nejhorší je, že se tyhle stupidní věty dost rychle a lehce zautomatizují a už mi přijdou normální! Jako pardón, ale věty typu: „Mí gou a la bíč.“ „Áj dont nou bikóz.“ „Áj laf ší.“ … degenerace hadr.

Dříve jsem si myslela, že lidé, co jedou do zahraničí na delší dobu, a pak přijedou, tak ze sebe dělají důležitý a machrují, že si nevzpomenou. Je fakt, že někdo to asi dost přehání. Podle mě není pravda, že zapomeneš česky. Ale pravdou je, že se ti kolikrát vybaví prostě to anglický slovíčko dřív a musíš dost zapřemýšlet, jak zní vlastně v češtině.

Úterní večery jsme dělali v hotelu bingo, losovali čísla, a já je říkala v různých jazycích, aby mohli hrát úplně všichni. Byli tam i nějací Češi, tak jsem využila i svůj rodný jazyk. Ono ani tak není těžký říkat čísla v různých jazycích, ale je dost na palici je říkat rychle a přepínat okamžitě z vteřiny na vteřinu čtyřikrát do jiného jazyka. Pak se stávalo třeba to, že jsem do mikrofonu řekla 86 à eighty-šest … a lidé na mě koukali jako na blázna a my s Káťou měly totální výbuch smíchu :)




Národy
Hodně zajímavá zkušenost je ta, že potkáváš různé lidi z různých koutů světa a dozvídáš se celkem zajímavé věci. A dejme tomu, že si uděláš o různých národnostech nějaký ten obrázek. Nejvíce jsme tu měli, jak už jsem se zmiňovala minule, mladé skupinky Němců, většinou mužského pohlaví. Málokdy to byly rodiny, takže můj názor možná bude zkreslující. Ale jedna věc, kterou můžu říct na sto procent, je ta, že ze všech národností ovládají angličtinu nejlépe (samozřejmě krom Anglánů), a to dokonce i lidé středního věku. Moc mile jste mě potěšili dojčlanďáci :-) Trochu jsem na ně změnila i názor, protože ne všichni jsou prasata, která se neumí chovat. Dříve jsem totiž Němce nikdy nějak nemilovala, a jejich jazyk přímo nenáviděla.

Další národnost, která tu byla asi nejčastěji hned po Němcích, byli Francouzi. A to převážně rodinky s dětmi. Ti bohužel patřili u mě k těm nejméně oblíbeným. Jejich přístup mě tak trochu šokoval. Jedou si na dovolenou do Španělska, jsou ve španělském hotelu a jsou tam dvě animátorky. Animátorky se jich zeptají, jestli se chtějí zúčastnit soutěže. Oni nerozumí a jsou naštvaní, že nerozumí. Oukej, tak animátorky jim nabídnou všechny jazyky, u kterých jsou schopný zvládnout aspoň základní konverzaci, jako je: angličtina, němčina, španělština, ruština, plus ještě zvládáme tu češtinu, proč by se nepočítala (jejich francouzština se prej počítá za deset asi..). A oni se div ne začnou vztekat, jak se jako opovažujeme na ně mluvit jiným jazykem, než francouzsky, že oni jinej jazyk používat nebudou. No tak pardón teda!

Hned po těchto národnostech zastupovali další místo vlastenci Češi. Ti mě taky nemile potěšili, i když u nich už jsem nebyla tak udivená :) Český národ ale byl jeden z mála národů, který se skoro nezdržoval v okolí bazénu, a chodil převážně k moři. Jinak jejich angličtina je naprosto skvostná, a to převážně u mladých lidí (upozornění: věta, kde byla použita ironie s lehkým výsměchem). Ještě dejme tomu omlouvám generaci mých rodičů, kteří bohužel neměli tu možnost cestovat a učit se jazyky tolik, jako my. Co fakt ale nechápu, je jejich udivenost, že když na Španěly začnete mluvit česky, opravdu vám rozumět nebudou! 
Češi sedí u stolu a na naše číšníky řvou: "jedny hranolky s kečupem!" (Seriously? :-D) A největší vtipnoch všech vtipnochů byl pán, který začal Španělovi vysvětlovat v češtině rovnou celý jeho problém se slipama (slípky znějí vtipněji než karta od pokoje, no ne? trošku jsem si to přibarvila :-)). 
Mladí Češi vám naopak radši řeknou, že anglicky neumějí, aby si asi nemuseli namáhat hlavinku a odpovědět v angličtině yes nebo no
Já jako animátorka, když přijede nový turnus, hodně lidí odhadnu, speciálně Češi se rozpoznají celkem lehce :). Hodně lidí ale taky ne, nebo si jen nejsem jistá a tak se jich zeptám na primitivní otázku: Where are you from? Jsem přesvědčená o tom, že je to jedna z prvních vět, kterou se školák na hodině angličtiny učí. A víte, jak poznáte Čechy? Všechny ostatní národy vám totiž většinou odpoví. A když neodpoví a čumí, jak puci, tak víte skoro na tuty, že to jsou Češi :D
Českou republiku mám hodně ráda a neskutečně se tam těším. Přijde mi ale docela smutný, když vám i španělský barman sám od sebe začne říkat, jak jsou ti Češi hloupí. Přitom mi nepřijde, že bychom byli hloupí. Ale holt se tak dost lidí v zahraničí projevuje. Takže jako fakt díky za reklamu… :)

Asi jediné mladé Češky, co se na hotelu objevily. A že byly hodně fajn! :)

A taky asi jediná mladá parta Čechů u nás v hotelu :) Taky fajn kluci! :)


Potom další národ, můj nejoblíbenější samozřejmě. Tak kterej jinej, než Anglánov :-* No co si budeme nalhávat, tenhle národ mi přirostl k srdci, až na nějaké velké i malé mouchy, ale tak to je v podstatě všude. Líbí se mi na nich, jak jsou bezprostřední a umí si užívat života v kterémkoli věku. Jsou většinou hrozně milí a spontánní. Patří taky mezi národy, které pijí tak moc alkoholu, že to nemá obdoby. Jak řekl Pedro, barman hotelu: Němci když maj all inclusive tak chlastají jak čuňata. Ale jak chlastají Angláni, to snad ani není možný! A to nemyslel kluky, puberťáky. Ale všechny, včetně padesátníků a šedesátníků. -  Jojo, pravda pravdoucí. Oni pijí fakt do němoty v jakémkoliv věku. Akorát je vážně smutný, když vidíte partu holek, které mají s sebou děti - a děcka se musejí koukat, jak jejich maminky dělají ostudu. A maminky se zas pro změnu vůbec nekoukají, co dělají jejich děti. To občas zůstává rozum stát…

Myslím, že typické Anglánky :D
Nejlepší Angláni :)

Taky se tu ukázali Rusové. S těma jsem moc do kontaktu nepřišla, jelikož rusky neumím a oni jakýkoliv jiný jazyk také neuměli. Když jsem to zkusila česky, že by tedy mohli rozumět, většinou to nevyšlo :D

Potom tu bylo pár Belgičanů – mlaďoši byli sympouši a jejich angličtina nebyla špatná.
Holanďani byli také celkem milí, především můj oblíbenec Elias. Bylo mu dvanáct a jeho angličtina byla fascinující. A v tu chvíli jsem se zamilovala :-P (ten veprostřed :))




Taky Belgičtí zástupci

Pár národů bylo také smíšených. Buď byl rodič každý jiné národnosti nebo se přistěhovali do jiné země, tak uměli oba, což bylo celkem zajímavé :)




Španělé

Je trochu smutný, že Španěly jako takové, jsem zas až tolik nepoznala. Co o nich můžu říct? Jsou tak trochu patrioti a angličtina u nich moc oblíbená není. Mají dost pohodlný přístup k práci, což mě moc nevyhovuje. A myslím si, že Češi jsou fakt o dost zodpovědnější, co se týče práce.

s pravým Španělem Kataláncem :) barman Michael
Další pravý Katalánec, náš oblíbený barman Gregorio :-P


Tím, jak tohle město je dost turistické, je tu hrozně moc Marokánců a takových těch hodně černých černochů. K těm mám vyloženě odpor a rada pro všechny – nejlepší je ignorace. Protože i když jenom ze slušnosti odpovíte na pozdrav nebo se mrknete do jejich krámku, protože vás tam lákaj, už se jich nezbavíte.
Jak už jsem jednou psala, Lloret de Mar je město pro mladé. Je to tu plný diskoték a láká to lidi k užívání si. A taky to tak vypadá. Většinou, když jsme šli s Káťou pařit, totálně nám to skoro pokaždé někdo otrávil. Ti kluci si přijedou na týden na dovolenou a prostě jejich mozek, který se přesune z hlavy do kalhot myslí jen na to jedno. Takže na diskotéku jít střízlivá se nevyplácí. Doporučuju pár skleniček vín, abyste to brali s rezervou. Ale i tak, je to dost otravný. Jdete na parket  a najednou z každý strany a každého úhlu se na vás začnou lepit kluci, něco začnou žvatlat, a když nereagujete, jdou to zkusit vedle. 

A ve španělštině se učíme pouze a jenom praktická slovíčka, jako je kulo grande (velká prdel), tetas (kozy) a podobně…buďte  čtyři měsíce mezi dělníky, nadrženými kuchaři a barmany a budete koukat, jakým směrem se vaše slovní zásoba ve španělštině vyvine :) 





To je o národech a jazycích asi všechno, tak zase někdy příště :)

Share:

2 komentářů

  1. Hrozně zajímavý čtení!! Miluju to!

    Rád bych si o tom s tebou víc popovídal. S něčím naprosto souhlasím, s něčím nesouhlasím - občasná generalizace.

    Miluji, když se o tomto s někým bavím, jiné kultury, lidé...

    Já jsem přesvědčen, že ČR je pořád na Východě.

    Puta, joder...heh

    Měj se hezky.



    Tom

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, díky :)
    Jasný, ozvi se na facebooku a můžeme jít pokecat někdy :)

    OdpovědětVymazat