Angličané versus Češi

Dneska jsem se rozhodla napsat článek, kde vám povyprávím něco málo o Angličanech jako lidech mým pohledem… Dost často jsem slýchala, že jsou chladní, mají divný humor a podobně. Ze své vlastní zkušenosti můžu říct, že to není ani trochu pravda, ba naopak. Většina z nich na mě působí hrozně mile. V Čechách jsou prodavačky, servírky a jiní ve službách kolikrát dost nepříjemní a neochotni pomoct. Určitě ne všechny, ale tady se mi to nestalo ještě ani jednou. V případě, že jsem řešila nějaké úřední věci mi museli pár vět několikrát zopakovat, než jsem pochopila, o čem je řeč, a i tak nebyl nikdy problém, všechno trpělivě vysvětlí.
Také věc, která si mi u nás skoro nikdy nestala, že někdo úplně cizí si se mnou začne na ulici povídat jen tak. Takže prostě pokecáte, jak je dneska krásně, jaký máte den a můžete jít dál… :)

Je tu ale jedna věc, která mi nepřijde až tak super. Tou jsou místní mladé holky kolem dvaceti, dvaceti pěti let… Oblékají se sice rádoby hrozně sexy, nosí vyzývavé věci, kde na kluky vykukuje mega výstřih, sukně do půli zadku a dvaceticentimetrový podpatky. Věřím, že se to klukům líbí a připadají si pak, jak někde v ráji. Ale když se potom ty holky opijí způsobem, že jim je všechno jedno, už to tak SEXY není. Šaty jim najednou nekončí v půli zadku, ale na bocích, vůbec jim nevadí, že jim vykukuje skoro celá podprsenka nebo v horším případě prso (i to jsem viděla a ne jednou) a že po pár hodinách nechodí na dvaceticentimetrových podpatcích ale bosy, a to i cestou domů po studeném chodníku, když je pár stupňů pod nulou...Navíc se všechny holky na ostrově oblékají úplně stejně, mají stejný styl. Je sice hezké, že o sebe dost pečují a vypadají moc víc upraveny než česká děvčata, ale vážně je každá úplně stejná. Pro představu bych to přirovnala k tomu, jak my, české holky chceme být největší princezny na svůj maturitní ples, tak takhle ony chodí běžně na každou diskotéku.Pak se ty holky diví, že se tu kluci chovají, jak čuňata a úchylové. A co čekají, když jim ukážou skoro všechno, co mají? Nevím, čím to je...? Zda „vyspělejší anglickou dobou“  nebo třeba proto, že tady se studuje většinou do šestnácti let. Kluci jdou potom na vojnu a holky asi nevědí coby, tak dělají tyhle věci… :-)Další rozdíl, který jsem zaznamenala je ten, že se v hospodách a barech, kde není tak nahlas hudba, se chovají ty něžné polovičky jak čtrnáctileté slepice, které kdákají, ječí, vřískají, křičí a nevím co všechno... Takže když si chcete v klidu pokecat s někým u vínka a neslyšíte se, ani když jste deset centimetrů od sebe, tak věřte, že je to silně obtěžující.

Tím, že tu každý druhý nestuduje vysokou školu jako u nás, dá se přijít na dost slušný peníze, když děláš dobře svou práci. Je to v podstatě většinou jen na tobě, jak moc chceš vydělávat, jen se musíš snažit. Lidé, co pracují rukama nebo mají vystudované nějaké řemeslo, tu vydělávají oproti nám balík. Takový popelář, chlápek na stavbě či instalatér tu má hrozně moc peněz. Mně se tahle poltika docela líbí. Když je někdo pracovitý, a ve svém oboru dobrý, proč by nemohl mít stejně jako někdo, kdo je chytrý a pracuje hlavou?

Působí to tu na mě tak, že i průměrný člověk, který by u nás  měl vystudovanou jen základku, si může koupit v podstatě cokoliv, co potřebuje. Je tu prostě vyšší standard. U nás několik let člověk šetří nebo splácí pitomou pračku, televizi nebo auto. Tady si to většina lidí prostě koupí by cash… Možná na to chvíli šetří, ale maximálně pár měsíců, u nás pár let.
Já bydlím v rodině, kde oba rodiče pracují jako pošťáci, Voirrey roznáší každý den dopisy a Paul jezdí autem a rozváží balíky. Mají tři malé děti, středně velký dům a ty děti mají všechno, na co si vzpomenou. Mají PS, Wii, Xbox a jiné poslední vymoženosti. Milion hraček v pokoji, milion DVDček, čtyři nebo pět notebooků v rodině nemusím zmiňovat, protože to je skoro samozřejmost. Tak hlavně, že u nás má každý druhý vysokou školu, protože to je asi důležitější :)

Jedna věc, která mě tu pobavila je, že si chodí kupovat elektřinu do krámu. Je to na stejném principu, jak když si kupuješ kredit do mobilu. Jdeš do obchodu, koupíš si za x liber elektřinu, a oni ti nabijí čip, který doma vsuneš do takové krabičky, kde se ti ty peníze odčítají. Ve chvíli, kdy peníze dojdou, se ti v bytě všechno zhasne a máš smůlu. Myslím, že kdyby tohle zavedli v Čechách, třeba bychom měli to štěstí, že nás pár "sociálně neadaptibilních lidí" opustí :)

Každopádně v domě, kterém momentálně bydlím je neuvěřitelná kosa. Běžně je tu nastaveno topení na 11 stupňů, brrr! Alespoň, že ve svém pokojíčku si můžu topit, jak chci. Dopoledne při hlídání to bohužel musím nějak přežít. I když občas se při hlídání všech třech prcků zahřeji dost :)

Žlutý baráček je ten, ve kterém momentálně žiji. Je celkem úzký, ale má tři patra :)

To je na toto téma asi vše. Občas si vzpomenu, co nám všechno navykládali učitelé ve škole, ať už o zvycích v Anglii o jejich povahách nebo samotném jazyku, ať už to byla gramatika nebo výslovnost. PRAXE je totiž úplně jiná. I když je fakt, že ty slovíčka je potřeba umět :) Ale že mají dvanáct časů, to ani většina z nich podle mě neví. A vtip je, že kolikrát já vím lépe, jak se co píše, než lidi, co se tu narodili:)